KATALOG

BEZ MAGNETICKÉ SÍLY ZEMĚ NEMUŽE
EXISTOVAT ŽÁDNÝ ŽIVOČICH !


         Toto je známé po tisíciletí, ale nejlepší důkaz poskytl kosmický výzkum. Když kosmonauti měli po prvních letech do vesmíru vážné zdravotní problémy, mluvilo se
o ,,vesmírné nemoci". Správná byla domněnka, že příčinou je skutečnost, že kosmická loď ve vesmíru nepřijímá magnetické pole Země. Od té doby, co NASA zabudovala do kosmických lodí generátory magnetického pole, které vytvářejí umělé magnetické pole, je tento problém vyřešen.

 

 

Jak souvisí magnetické pole se zdravím ?

Původem každého života je buňka. Je to základní stavební kámen. Život začíná jednobuněčným útvarem. U člověka se obnovují každou sekundu milióny buněk. Odumírající buňka přenáší genetickou informaci na následující buňku. V buňce jsou růst a funkce buněk řízeny elektromagnetickými kmity. Narušení těchto informací vede k těžkému poškození buněk - ke vzniku nemocí. K takovýmto narušením dochází zejména nedostatkem magnetické energie.

Induktivními účinky magnetického pole je možné narušený řídící systém buňky vyrovnat.
K ovlivnění dojde jen v tom případě, narušují - li rušivá magnetická pole rovnováhu. Škodlivé vedlejší účinky jsou při použití terapie magnetickým polem absolutně vyloučeny. Funkce magnetického pole se projeví jako zlepšení reakční schopnosti organismu. Magnetismus znamená živou energii, která představuje pohon pro životně důležité síly z přírody biologickým způsobem.

Velký anatom Rudolf Virchow  založil Buněčnou patologii - teorii, podle které všechny nemoci vycházejí z narušení buněk těla, popř. jejich funkce. Paracelus řekl doslova: „Kdo používá magnet, zjistí, že bez něj nic nezmůže proti mnoha nemocím“. Látková výměna v buňce je možná jen tzv. výměnou iontů. Ionty nejsou tělíska nebo jakési útvary, nýbrž utvořená energie. Ionty sestávají z elementárních částic různého druhu. Svým specifickým pohybem vyrábějí energii
(orbitální teorie). Tuto energii, kterou vyrábějí nejmenší částice nám známé, lze srovnat
s kmitáním. Zde se nachází patrně základ všech účinků. Pomocí Kirlianovy fotografie je tato energie zachycena a také zdokumentována na fotografických deskách. Na univerzitě v Marburgu bylo skupinou biofyziků vedených Dr. Poppem zkonstruováno zařízení, pomocí kterých je možné měřit nejmenší vyzařování buněk a buněčných útvarů. Každý v našich očích mrtvý předmět vyzařuje. Měření funkce buněčných membrán, resp. Frekvence ukázalo,že intenzita kmitání buněk klesá se závažností nemoci. Energie buněk se ztrácí a tím i síla odporu membrány. Přiváděné kmity podporují energeticky nemocnou buňku. Přivádějí ji zpět  na správnou frekvenci. Tento přírodní postup v žádném případě nezatěžuje tělo. Je to přírodní biologická metoda. Tato magnetická energie je původní energií. Je obsažena ve všem, v každé molekule, v každé buňce.

 

 

 

Zkušenosti s korekturou narušených biomagnetických polí

Prof. Nakagawa z kliniky Isuzu v Tokiu použil terapii magnetického pole u více než 10.000 pacientů. Výsledky byly vědecky doloženy v studii  dvousleposti. Prof. Nakagawa odvodil příčiny nemocí - strnulosti zad, ramen, bederní oblasti a šíje, bolesti hrudníku, migrény, chronické zácpy, nespavosti a malátnosti od nedostatku magnetického pole. Tuto tezi mohl trvale dokázat pomocí dvou argumentů.

Zaprvé skutečností, že intenzita magnetického pole Země poklesla za posledních 500 let o 50% a nadále klesá! Nemoci tím způsobené nazval SYNDROMEM NEDOSTATKU MAGNETICKÉHO POLE.

 

            Za druhé mohl studií dvousleposti provedenou na svém institutu podat vědecký důkaz, že přivádění magnetické energie léčilo nemoci, protože příčina - syndrom nedostatku magnetického pole - byla přivedením magnetické energie odstraněna.

 

Je mnoho lidí, kteří trpěli poruchami spánku nebo se cítili nedobře a nemocně a náhodou zjistili, že v okamžiku, když změnili místo pro spaní, už neměli tyto problémy. Stále více se mluví o paprscích Země nebo vodních žilách, přičemž se zdá být jasné, že se také v těchto případech jedná o poruchu přírodního magnetického pole Země. Elektrická vedení, telefon, železobetonové stavební konstrukce, rozhlas, televize a elektrické přístroje vytvářejí rušivá pole a představují poruchy magnetického pole. Protože použití uměle ( elektronicky ) vyrobeného magnetického pole je svými biologicky přirozenými účinky prokazatelně neškodné.může se terapie magnetickým polem projevovat jen positivně.

 

Rozhodující je ovšem, že se jedná o pulzující a nastavitelné magnetické pole, neboť každý člověk reaguje jinak. Terapie magnetickým polem se stále více prosazuje, neboť nejlepším jejím průkopníkem jsou dosahované výsledky.

 

 

Kromě mnoha oblastí použití bylo dosaženo pozoruhodných výsledků v těchto případech:

Revmatické bolesti, astma, artróza, ischias,potíže s meziobratlovými ploténkami, poruchy prokrvení,nízký nebo vysoký krevní tlak, záněty kyčelních kloubů, bolesti kloubů, psychosomatická onemocnění, nervové poruchy,kmitání srdce, epilepsie, poruchy močového měchýře, noční pomočování, fantomní bolesti, bolesti jizev, poruchy spánku, bolesti hlavy, nedostatečné soustředění, citlivost na počasí, vegetativní dystonie ( poruchy stability ), vymknutí, pohmožděniny atd.

U dlouhodobého testu se 754 osobami, které trpěly obtížně léčitelnými chronickými bolestmi, bylo dosaženo podstatného zlepšení u 535 osob ( tj. u 71% ). U revmatických bolestí bylo na universitě v Tubingenu dosaženo úspěšnosti 97% !

Jednoznačně je prokázáno, že došlo ke značnému omezení podávání léků utišující bolesti.

Pomocí termografických záznamů je možné opticky pozorovat a také prokázat účinek lepšího prokrvování způsobený magnetickým polem. Současně je prokazatelné zvýšení přívodu kyslíku.

Zaprvé lepší přívod kyslíku podporuje tvorbu hormonů a za druhé urychlením přívodu krve v souvislosti s prokazatelným zahřátím tkáně  dojde k roztažení cév. Zde se tedy uskutečňuje samopovzbuzení orgánů bez jakýchkoliv vedlejších účinků.

Citlivost je u každého člověka jiná, proto je žádoucí v první době používání zvolit nejvýhodnější frekvenci, přičemž se začíná nízkou frekvencí, kterou pomalu zvyšujeme.

Náš život je již po tisíciletí zvyklý na magnetické pole Země. Bez vážných důsledků se nemůžeme vzdát těchto účinků. Proto taky neudivuje skutečnost,že zprávy již z dob před naším letopočtem popisují léčebnou sílu magnetů.Tedy vskutku pozdní, znovu objevený zájem o terapii magnetickým polem na počátku 20. století spočíval také na neupřímném zaujetí zázračných léčitelů a mastičkářů a s tím spojeným odtržením do tajemna. Teprve moderní biofyzikální výzkum a vývoj moderních přístrojů k použití a k testování doložily a potvrdily úspěchy terapie magnetickým polem. Tyto výsledky není dobré ignorovat, podobně jako nejnovější výzkumy. Terapii magnetickým polem by měli vzít na vědomí především pacienti ve svém zájmu pomoci si při léčbě mnoha onemocnění.


 

Změny rozdílu elektrických potenciálů na rozhraní buněk

ÚČINKY :

Ø podporuje pročišťování lymfatických drah

Ø masíruje hloubkově tkáně

Ø odstraňuje poruchy prokrvení

Ø zvyšuje přívod kyslíku

Ø rozšiřuje cévy

Ø urychluje krevní oběh

Ø podporuje dělení buněk

Ø posiluje vlastní imunitní systém

Ø podporuje tvorbu kolagenu kosti

Ø přispívá ke zdravému spánku

Ø stabilizuje obsah hemoglobinu v krvi

Ø tiší bolesti

Ø stimuluje látkovou výměnu

 

 

PROČ JE MAGNETOTERTAPIE DULEŽITÁ PRO PREVENCI?

Charakteristické znaky naší civilizace jsou :

·                    nadměrná a chybná strava

·                    nadměrné požívání alkoholu

·                    kouření ( nikotin )

·                    nedostatek pohybu

·                    jedovaté látky v okolí

·                    rušivá magnetická pole

·                    stresová situace v zaměstnání i v soukromém životě

·                    ztráta základů duševní existence

 

Důsledky  jsou :

·                    onemocnění srdce a krevního oběhu

·                    infarkt srdce

·                    poruchy trávení

·                    obezita

·                    artrózy

·                    alergie

·                    revmatické onemocnění

·                    citlivost na infekční onemocnění

·                    degenerativní onemocnění pohybového aparátu

·                    snížená imunita

·                    strach a neurózy

·                    deprese a psychózy

·                    agrese

·                    nádory a rakovina

 

Od člověka naší doby žádají již preventivní opatření :

·                    zdravá výživa

·                    aktivní pohyb

·                    odstranění stresu

·                    snížení spotřeby nikotinu, kofeinu a alkoholu

·                    Doporučené použití magnetického pole:

 

Toto jsou pilíře moderní prevence, abychom neonemocněli naší civilizací.

 

IMUNITNÍ SYSTÉM

Organismus má schopnost rozlišovat mezi tkáněmi, buňkami a látkami vlastního těla
a cizími a reagovat na to odpovídajícím způsobem. Takové, které „posuzují“ cizí materiál pomocí specifických reakcí a zneškodňují ho, vytvářejí imunitní systém. Cizí látky, které vyzývají imunitní systém k takovéto obraně, se nazývají antigeny. Obranná odpověď  imunitního systému, která se zvětšuje při každém kontaktu s antigenem, probíhá buď přes protilátky s připojujícími se antigeny je tzv. Humorální imunitní reakce ( humorální = týkající se tělních kapalin ) nebo poskytováním
a rozmnožováním buněk, které mají schopnost antigeny přímo napadat - tzv. celulární  imunitní reakce ( celulární  = buněčný ).

 

Při imunitní obraně hrají rozhodující roli lymfocyty, které patří k bílým krvinkám - tzv. lymfocyty, které se odvíjejí od kmenových buněk kostní dřeně a vyzrávají v lymfolikelách střevního kanálu ovlivňují humorální imunitní reakci, T Lymfocyty, které vyzrávají v thymusu, zodpovídají za celulární imunitní reakci.

B lymfocyty -  humorální imunitní reakce

T lymfocyty -  celulární imunitní reakce

 

Na začátku imunitní reakce je antigen, který se dostal do těla, zpravidla zachycen  makrofágy ( buňkami usmrcujícími cizí buňky) a tak zpracován, že dojde v návaznosti k vybuzení
a specializaci imunitních buněk. Některé tyto buňky se zastaví na mezistupni. Po uplynutí těchto primárních buněk vytvářejí tzv. paměťové buňky : Paměť imunitního systému - ve skutečnosti zásobník připravený k zásahu. Jsou to tyto paměťové buňky, které při druhém a každém kontaktu s antigenem zaručují, že se uskutečňuje stále rychlejší a důraznější imunitní odpověď - sekundární reakce.

 

Ostatní imunitní buňky podporují specializaci více než paměťové buňky, některé již při prvním kontaktu s antigenem a další vždy častěji po každém kontaktu. Tyto lymfocyty se nazývají efektory ( výkonné buňky ) , které lze v rámci obou druhů imunitních reakcí rozdělit do dvou skupin: Částice pocházející z B lymfocytů  a produkující protilátky - plazmové buňky a dále pak malé aktivní lymfocyty odvozené z T lymfocytů. Protilátky vytvářené plazmovými buňkami jsou velké bílkovinové molekuly. Nazývají se  imunoglobiny  = Ig a mají velkou protilátkovou aktivitu.

 

Rozlišujeme pět tříd se specifickými úkoly : IgG, IgM, IgA, IgD, a IgE. Většina z nich během probíhající imunitní reakce dělá organismus nepozorovaně ( do jisté míry v klidu ) necitlivým na antigeny, mají totiž ochranný charakter:

1.    Obrana a odstranění proniklých dráždivých látek a toxinů

2.    Obrana před cizími  látkami ( především bílkovinami )

3.    Obrana před cizími buňkami a tkáněmi ( např. při odmítání transplantátu) a vlastními buňkami  těla po mutaci ( obrana před nádory ).

 

V souladu s tím je Imunita , získaná specifická necitlivost především na infekce a toxiny. Imunitu lze získat přirozenou cestou ( např. infekční nemocí jako jsou spalničky) nebo ji lze uměle vytvořit očkováním antigenovou látkou ( např. mrtvým nebo oslabeným nositelem infekce ) . Jinak než při této aktivní imunizaci  se při pasivní imunizaci přenášejí hotové protilátky, převážně lidského původu ( terapie séry, sérová profylaxe).

 

Pasivní imunita může tedy být účinná jen relativně krátkou dobu. Na rozdíl od imunity mají zbývající imunitní reakce charakter nemoci. Zvláštním případem  škodlivých imunitních jevů jsou autoimunitní nemoci (vznik imunitní reakce ke složkám vlastního organismu ), při kterých materiál vlastního těla přijímá z různých důvodů antigenní vlastnosti. Imunitní reakce na cizí antigeny (alergeny) se označují jako alergie. Také u alergií probíhají čas od času silnější imunitní reakce humorální zprostředkované buněčným systémem B, a dále celulární příslušející  buněčnému systému T. Přitom rozlišujeme různé typy alergických reakcí podle toho, které třídy protilátek
a zprostředkovatelských látek se podílejí a kde se odehrávají patologické procesy ( patologie = nauka o nemocích a změnách v organismu ).

 

U alergických reakcí typu I (tzv. anafylaktický typ = reakce   silné přecitlivělosti  hraje imunoglobin E = IgE hlavní úlohu. Jedná se o protilátky, které se usazují především na živných buňkách a granulocytech (granulocyt = leukocyty obsahující cytoplasmatické granule). Vedou totiž k uvolňování histaminu (histamin = produkt vzniklý z aminokyseliny) a serotoninu ) = typ tkáňového hormonu), které jsou zodpovědné za rychlé alewrgické reakce. K těmto alergickým reakcím  patří kopřivka (urticaria) , senná rýma (rhinitis allergica) Quinckeho edem (= angioneurotický prchavý edem) (na očních víčkách a rtech, poraněním dýchacích cest v hrtanu), některé formy bronchiálního astmatu, jakož i atopického ekzému. Alergeny, které vyvolávají reakce typu I, jsou součástí travního pylu, hub, potravin, parazitů, hmyzího jedu a léků.

U reakcí z přecitlivělosti typu II reagují protilátky třídy IgG a IgM s buněčnými membránami především také s krvinkami a krevními destičkami.  Tato reakce zničení buněčných membrán a k zániku buněk (cytotoxická reakce). Tento důsledek je nedostatek červených, popř, bílých krvinek (anemie = snížení množství bílých krvinek - hemoglobinu, leukopenie = snížení množství bílých krvinek) nebo krevních destiček (tromboponie).

U typu III dochází ke tvoření a ukládání z komplexů antigenů a protilátek (podílejí se IgM a IgG). Důsledkem je lokální poškození tkáně. Příkladem je sérová nemoc a určité formy zánětu ledvin.

Typ IV je identický s celulárními imunitními reakcemi malými aktivními lymfocyty z buněčného systému  T. Přitom vydávají látky, které přitahují mikrofágy. Tím vzniká obranná reakce. Zde se jedná o zpožděnou imunitní reakci, kterou lze pozorovat po dvou dnech. Zpětná tvorba trvá poměrně dlouho, často několik týdnů. Příkladem je tuberkulínová reakce (tuberkulín = látka získaná z kultur tuberkulózního bacilu, užívaná k aktivnímu imunizaci nebo diagnostice tuberkulózy), kontaktní ekzém a odmítavá reakce na transplantáty.

 

 

Shrnutí

Alergie vzniká kontaktem s látkami, které spouštějí v organismu imunitní reakci imunitní odpověď a mohou reagovat s produkty této imunitní odpovědi, nebo kontaktem s látkami, které se mohou usazovat na protilátkách nebo senzibilních lymfocytech ( senzibilní = přístupný smyslovému vnímání).

 

Podle rychlosti reakčního průběhu rozlišujeme reakce z přecitlivělosti na rychlé typy, které probíhají v několika minutách nebo hodinách, a dále na pozdní nebo zpožděné typy, které se vyvíjejí v delším období až po několik dní.


Jsme také na Facebooku